Proslov Václava Žmolíka při křtu Postižin

I my v Apropu o Vánocích bilancujeme a vzpomínáme na všechny hřejivé okamžiky z uplynulých dvanácti měsíců. Jedním z nich byla účast známého moderátora a publicisty Václava Žmolíka na listopadové benefici, kde se stal kmotrem našeho osvětového časopisu Postižiny.

Připomeňte si slova, která pan Žmolík pronesl během slavnostního křtu na pódiu Masarykova divadla: 

Dámy a pánové, dobrý podvečer.

Musím se přiznat, že mě nabídka stát se kmotrem tohoto báječného časopisu opravdu potěšila, a to hned z několika důvodů.

Zaprvé jsem zavzpomínal na všechna ta charitativní sdružení a příběhy, se kterými jsem se jako novinář setkal – počínaje Nadací Charty 77 a konče Ježíškovými vnoučaty. Za ty dlouhé roky, co dělám svou práci, díky těmto osudům vím, jak náročnou činnost vykonávají lidé, kteří pečují o ty, kteří naši pomoc tu a tam potřebují. Při těchto setkáních jsem si také uvědomil, jak je důležité předávat dál sdělení, že jde o naprosto přirozenou věc.

Druhým důvodem mé radosti je fakt, že jsme s rodinou již před mnoha lety našli svůj druhý domov tady na Jičínsku v Českém ráji. Moje dcera se svou rodinou zde dokonce zakotvila, protože se k Jičínu přestěhovali natrvalo a žijí tu, a to i s mou báječnou malou vnučkou. Když jsem byl pozván na tuto benefici v takto čestné roli, řekl jsem si, že do zdejší komunity už skutečně zapouštíme kořeny. O sdružení Apropo jsem jako jičínská „náplava“ slyšel už mnohokrát. Vím, jak dobrou práci odvádí, a možná i proto se mi po oslovení trošku roztřásla kolena.

Do třetice mě potěšilo, když jsem před malou chvílí viděl stoupat na pódium zástupce firem, které Apropo podporují opravdu štědrými částkami. S paní Dolejší jsme nadšeně tleskali každé zmíněné sumě. Mnohé z těchto firem podporují i náš hudební festival Hudba z ráje. Považuji za skvělé, když úspěšní podnikatelé tímto způsobem pozvedají sociální sféru i kulturu v regionu, kde působí a kde vydělávají. Sledoval jsem ty dárce a s radostí si říkal, jak je dobře, že se věnují tak ušlechtilým věcem.

Přeji tomuto časopisu, aby oslovil co nejvíce lidí – zejména ty, kteří o těchto tématech dosud mnoho nevědí nebo budou podobné příběhy číst vůbec poprvé. Zkrátka, ať se časopis líbí a najde si své čtenáře. Děkuji.